O obci
Základní údaje
Ves Jinačovice je samostatnou katastrální a politickou obcí. Bývala součástí veverského panství, později součástí politických okresů Brno (1850–1855), Tišnov (1855–1868), Brno (1869–1949) a Brno-venkov (1949–dodnes).
Obec je přifařena do Kuřimi.
Současné správní uspořádání:
Obec: Jinačovice
Kraj: Jihomoravský
Okres: Brno-venkov
Obec s rozšířenou působností: Kuřim
Obyvatelstvo
Počet obyvatel trvale přihlášených v obci k 1. 1. 2022: 763 (zdroj: ČSÚ)
Vývoj počtu obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 na stránkách ČÚS
Geografické poměry
Rozloha obecního katastru:
594 ha, z toho činí zemědělská půda včetně zahrad a trvalých travních porostů cca 39 % a lesní lesní pozemky 54 %, zastavená plocha nedosahuje ani 2 % a zbytek připadá na ostatní plochy.
Zeměpisná poloha středu obce:
49°16′4.094″ severní šířky, 16°31′46.149″ východní délky.Naše obec je rozložena kolem krajské silnice III/3846 spojující severozápadní okraj Brna, konkrétně čtvrti Bystrc a Kníničky, kde se nachází Brněnská přehrada a zoologická zahrada s městem Kuřim. Žádné jiné silniční spojení neprochází obcí ani jejím katastrem. Ve směru na Brno odbočuje za obcí silnice č. 3847 do Rozdrojovic, kudy se dá dojet až k Brněnské přehradě nebo se vrátit na komunikaci III/3846.
Hustá soustava cest polních a lesních spojuje obec se všemi sousedními katastrálními obcemi, což jsou od severu směrem na západ město Kuřim, obce Moravské Knínice a Rozdrojovic, brněnské městské části Komín, Medlánky, Řečkovice a Ivanovice a obec Česká.
Vzhledem k Brnu leží obec severozápadním směrem, vzdálena od středu Brna na 15 km, od brněnského předměstí Kníniček asi 5 km a od Kuřimi 4 km.
Geomorfologie:
Obec leží v nadmořské výšce 303,44 m v tzv. Jinačovickém prolomu a je ze dvou stran lemována zalesněným táhlým kopcovitým terénem, kde nejvyšší kopec na západní straně je "Trnůvka", vysoký 441 m n. m. a na východní straně je to Velká Baba s výškou 446 m. n. m. Jinačovický prolom a vyvýšeniny Trnovky a Babího hřbetu tvoří samostatné geomorfologické okrsky Lipovské vrchoviny, která je jedním z podcelků vrchoviny Bobravské tvořící spolu s Drahanskou vrchovinou oblast tzv. Brněnské vrchoviny. Obě vyvýšeniny lemující obec jsou v současnosti chráněny jako přírodní parky Baba a Podkomorské lesy.
Hydrologie:
Na území obce se nenachází významné vodoteče, na jihu odtéká s katastru obce Mniší potok, též zvaný Hluboček. Do něj je zaústěna i dešťová kanalizace, kterou protékají i vody z několika dalších pramenišť na území obce. Pod skořepinou překrytou terénem je na návsi ukryta napájená a odtékající vodní nádrž.Místopis:
Místní polní tratě ležící na západ od silnice se počítáno od jihu nazývaly: Zadní díly, Nádavky, Jámy, Stráchov, Desáté nad silnicí, Padělky, Spodní díly, Prostřední díly, Vrchní díly, Koryta, Sekerky, Na zahradách, Újezdy, Nivy, Poloděla, U louček, Šarapatky, Hájky, Příčníky, Snářovy. Na katastru obce Moravské Knínice ležely ještě Tříčtvrtníky.
Polní tratě na východní straně silnice (opět směrem od Brna) byly: Na příčníkách, Zmoly - (kudy tekl Mniší potok zvaný "Hlubuček"), Klínky, Desáté pod silnicí, Záseky, Kejdovky, Pastviska, Za sýčkami, Pod dílem, Pod Babou, Sýčky, Člupky, Obecnice, Zahrádky, Kopaniny, Stráň, Pláňav, Na zápleti, U bahýnka, Louky, Za strání, U pardamatky, Závisti, Skalky, Záhumí. V katastru Moravských Knínic pak Čtvrtky, Nádavky a Hradiska.
Své názvy mají také lesní tratě, resp. části. Ačkoliv se v minulosti rozsah zalesnění měnil, Jinačovická plužina byla vždy, tak, jako dnes ze dvou stran obklopena pásem zalesněných kopcovitých vyvýšenin, na západě Trnovky a na východě Babího hřbetu. Lesní části na západě, které leží mimo katastr obce, ale jak ukazují straé mapy z valné části kdysi tvořily tzv. Jinačovický revír, se ve směru od Brna nazývají: Strachov, Padělky, Sychrov, Obceny, Šarapatky a U zeleného stolu.
Lesní části pokrývající Babí hřbet se nazývají: V komínsku, U pracháren (vojenských), Ve staré seči, Nad borovičkami (tam na temenech tří kopců rostl a brzy z jara modře kvetl koniklec, který ale před lety úplně vymizel), Nad kejdovkou, U školky, V boří (tam v poslední době roste a kvete ještě koncem zimy lýkovec obecný), U jezevčích děr, Nad Petrovou kopajnou, Žlíbek, Ve smrčkách.Obec Jinačovice nemá oficiální místní části ani ulice. Zvykově se používají názvy odvozené většinou z historického vývoje obce nebo z názvů polních tratí: Jsou to např.: "Na dědině", "Chaloupky", "Stráň", "Francouzská", "Pláňava", nověji "Na skalkách", "V Člupkách", ale také např. U tenisu.
Jinačovice na mapách a leteckých snímcích:
Již na tzv. Mullerových mapách Moravy pocházejících z poloviny 18. století je dobře zachycena pro Jinačovice charakteristická poloha mezi dvěma zalesněnými vyvýšeninami. Ve výřezu ještě vidíme Kuřim, Rozdrojovice, Moravské Knínice a Kníničky (Malykniniczky) na severozápad od obce při levém okraji výřezu je vyznačen svatý kříž (S. Crucis) – poutní místo u Chudčic, které dnes známe jako U tří křížů.
Krajinný rámec včetně vodotečí a sítě cest zachycuje výtvarně nádherně zpracovaná mapa tzv. 1. vojenského mapování, které armáda pořizovala v letech 1764–1768. Jedná se o první mapu zachycující přibližně také půdorys zástavby. V legendě se také dovídáme, že v Jinačovicích tehdy žilo 14 sedláků, 33 chalupníků a 18 koní.
Podrobným mapovým dílem zachycujícím přesné stavební poměry v jednotlivých obcích byly tzv. indikační skici stabilního katastru, který sloužil k evidenci a klasifikaci pozemků a optimálnímu stanovení daní. Detail obce z roku 1826 ukazuje tehdejší zástavbu. Vidíme náves s jednotlivými grunty, včetně usedlosti uprostřed návsi, což je dnešní hospoda U Střížů. Žlutou barvou jsou vyznačené stodoly a další dřevěné hospodářské stavby. Karmínově (tmavší červenou) jsou vyznačené stavby zvláštního významu, v oblasti Stráně jde patrně o panskou hájovnu.
Na otisku z roku 1877 jsou patrné nové stavby včetně již zděné kapličky. Poprvé je zde zanesena také nová silnice Brno–Kuřim, protínající obec od severu k jihu, kterou na starším otisku nevidíme.
Během 19. století se zdokonalovaly také vojenské mapy. Na výřezu z tzv. druhého vojenského mapování z přelomu let 1836/1837 si můžeme všimnout tehdejší rozdílné hranice zalesnění.
Tzv. III. vojenské mapování z roku 1876 představuje již přesnou mapu s vyznačenými trigonometrickými body, výškou terénu a vrstevnicemi.
Současnou nejpodrobnější mapou středního měřítka je Základní mapa ČR 1:10000. Na mapách jsou zaneseny také názvy polních tratí.
Díky leteckému snímkování, které probíhalo v 50. letech si můžeme udělat představu o podobě krajiny před násilnou kolektivizací zemědělství a zcelováním orné půdy. Vedle jednotlivých různými kulturami osetých políček můžeme jasně vidět také pozůstatky terénních úprava a staveb tzv. Hitlerovy dálnice. Proměna krajiny je dobře patrná ve srovnání se současnými leteckými snímky.
Historie obce
Obec Jinačovice je písemně poprvé zmíněna v roce 1358. V té době měla 11 stavení. Dějiny obce jsou zpracovány v publikaci, která je k dostání na Obecním úřadě.
Pavel Kocman a kol.: Jinačovice. 650 let od první zmínky. Jinačovice 2008, 200 s. + 18 s. barevné přílohy.