obrázek se nenačetl

Obec Jinačovice

oficiální stránky obce

O obci

Základní údaje

Ves Jinačovice je samostatnou katastrální a politickou obcí. Bývala součástí veverského panství, později součástí politických okresů Brno (1850–1855), Tišnov (1855–1868), Brno (1869–1949) a Brno-venkov (1949–dodnes).

Obec je přifařena do Kuřimi.

Současné správní uspořádání:

Obec: Jinačovice
Kraj: Jihomoravský
Okres: Brno-venkov
Obec s rozšířenou působností: Kuřim


Obyvatelstvo

Statistické údaje o obyvatelstvu za rok 2015:

Počet obyvatel trvale přihlášených v obci k 1. 1. 2016: 683

Počet narozených: 11, z toho 6 chlapců a  5 děvčat

Počet úmrtí: 6, z toho 4 muži a 2 ženy

Počet nově přihlášených k pobytu v obci:  16, z toho 6 mužů a 10 žen

Počet odhlášených z obce:   10, z toho 5 mužů a 5 žen

Počet přidělených popisných čísel: 4 (260–263)

Počet přidělených evidenčních čísel: 0

Vývoj počtu obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 na stránkách ČÚS


Geografické poměry

Rozloha obecního katastru:

594 ha, z toho činí zemědělská půda včetně zahrad a trvalých travních porostů cca 39 % a lesní lesní pozemky 54 %, zastavená plocha nedosahuje ani 2 % a zbytek připadá na ostatní plochy.

Zeměpisná poloha středu obce:

49°16′4.094″ severní šířky, 16°31′46.149″ východní délky.

Naše obec je rozložena kolem krajské silnice III/3846 spojující severozápadní okraj Brna, konkrétně čtvrti Bystrc a Kníničky, kde se nachází Brněnská přehrada a zoologická zahrada s městem Kuřim. Žádné jiné silniční spojení neprochází obcí ani jejím katastrem. Ve směru na Brno odbočuje za obcí silnice č. 3847 do Rozdrojovic, kudy se dá dojet až k Brněnské přehradě nebo se vrátit na komunikaci III/3846.

Hustá soustava cest polních a lesních spojuje obec se všemi sousedními katastrálními obcemi, což jsou od severu směrem na západ město Kuřim, obce Moravské Knínice a Rozdrojovic, brněnské městské části Komín, Medlánky, Řečkovice a Ivanovice a obec Česká.

Vzhledem k Brnu leží obec severozápadním směrem, vzdálena od středu Brna na 15 km, od brněnského předměstí Kníniček asi 5 km a od Kuřimi 4 km.

Geomorfologie:

Obec leží v nadmořské výšce 303,44 m v tzv. Jinačovickém prolomu a je ze dvou stran lemována zalesněným táhlým kopcovitým terénem, kde nejvyšší kopec na západní straně je "Trnůvka", vysoký 441 m n. m. a na východní  straně je to Velká Baba s výškou 446 m. n. m. Jinačovický prolom a vyvýšeniny Trnovky a Babího hřbetu tvoří samostatné geomorfologické okrsky Lipovské vrchoviny, která je jedním z podcelků vrchoviny Bobravské tvořící spolu s Drahanskou vrchovinou oblast tzv. Brněnské vrchoviny. Obě vyvýšeniny lemující obec jsou v současnosti chráněny jako přírodní parky Baba a Podkomorské lesy.

Hydrologie:

Na území obce se nenachází významné vodoteče, na jihu odtéká s katastru obce Mniší potok, též zvaný Hluboček. Do něj je zaústěna i dešťová kanalizace, kterou protékají i vody z několika dalších pramenišť na území obce. Pod skořepinou překrytou terénem je na návsi ukryta napájená a odtékající vodní nádrž.


Místopis:

Veškeré zemědělské pozemky patřící do katastru jedné vsi tvořily tzv. plužinu, která se dělila na jednotlivé polní tratě a ty pak zpravidla na jednotlivé lány. Jednotlivé trati měly názvy, z nichž některé známe již pouze jako historické, ale řada z nich se používá stále jako živá pomístní jména, která nezřídka přešla do názvů místních částí nebo ulic rozšiřující se zástavby. Nejinak je tomu i v případě Jinačovic. Samo názvosloví mělo také svůj historický vývoj. Změnám podléhala jak lokalizace názvů, tak jejich psaná i ústně tradovaná podoba.

Místní polní tratě ležící na západ od silnice se počítáno od jihu nazývaly: Zadní dílyNádavkyJámyStráchovDesáté nad silnicíPadělkySpodní dílyProstřední dílyVrchní dílyKorytaSekerkyNa zahradáchÚjezdyNivyPolodělaU loučekŠarapatkyHájkyPříčníkySnářovy. Na katastru obce Moravské Knínice ležely ještě Tříčtvrtníky.

Polní tratě na východní straně silnice (opět směrem od Brna) byly: Na příčníkáchZmoly - (kudy tekl Mniší potok zvaný "Hlubuček"), KlínkyDesáté pod silnicíZásekyKejdovkyPastviskaZa sýčkamiPod dílemPod BabouSýčkyČlupkyObecniceZahrádkyKopaninyStráňPláňavNa zápletiU bahýnkaLoukyZa stráníU pardamatkyZávistiSkalkyZáhumí. V katastru Moravských Knínic pak ČtvrtkyNádavky a Hradiska.

Své názvy mají také lesní tratě, resp. části. Ačkoliv se v minulosti rozsah zalesnění měnil, Jinačovická plužina byla vždy, tak, jako dnes ze dvou stran obklopena pásem zalesněných kopcovitých vyvýšenin, na západě Trnovky a na východě Babího hřbetu.  Lesní části na západě, které leží mimo katastr obce, ale jak ukazují straé mapy z valné části kdysi tvořily tzv. Jinačovický revír, se ve směru od Brna nazývají: StrachovPadělkySychrovObcenyŠarapatky a U zeleného stolu.

Lesní části pokrývající Babí hřbet se nazývají: V komínskuU pracháren (vojenských)Ve staré sečiNad borovičkami (tam na temenech tří kopců rostl a brzy z jara modře kvetl koniklec, který ale před lety úplně vymizel), Nad kejdovkouU školkyV boří (tam v poslední době roste a kvete ještě koncem zimy lýkovec obecný), U jezevčích děrNad Petrovou kopajnouŽlíbekVe smrčkách



Přes kopec Babu vedla hlavní pěší cesta přes Řečkovice do Brna, kam většina našich předků chodila od 19. století za prací. Tato cesta měla tyto části: Pláňavská cesta "Žlíbkem" se spojila s cestou z "Boří" a pokračovala "Na lužách", kde se téměř po celý rok zdržovala voda v některých kalužích, potom "U boudy", kde byla až do roku 1948 - kdy byla tato cesta opuštěna - letní restaurace pana Václava Plevače, dále potom na krátké náhorní rovině se říkalo "U obrázku" - protože tam na velikém dubovém stromě byl zavěšen zasklený obrázek Panny Marie, dále cesta pokračovala "Pod borkami" - tam byl v roce 1903 zastřelen hajný Richard Kučírek (dodnes stojí na onom místě kamenný pomník), a dále k "Eruptivě" což jsou prachárny civilní patřící této firmě. Tam končí les a cesta jde dále mezi poli až do Řečkovic na tramvaj. Dnes už je cesta opuštěna, letní restaurace zrušena. V lesích města Brna jsou poblíž naší obce místa nazývaná: "V Kuřimsku" - tam je dodnes zachováno lesní hřiště, dále potom "U Marušky" - tam je studánka, ve které je voda po celý rok, a měla tam být v dávné době zavražděna dívka jménem Maruška z Kuřimi, potom je "U zabitého""Na rovinách""Na Chochole" - což je dávno vyhaslá sopka, a na kraji lesa mezi "Kuřimskem" a "Maruškou" je část lesa zvaná "Knězovo boří", které snad patřilo kuřimské faře.

Obec Jinačovice nemá oficiální místní části ani ulice. Zvykově se používají názvy odvozené většinou z historického vývoje obce nebo z názvů polních tratí: Jsou to např.: "Na dědině", "Chaloupky", "Stráň", "Francouzská", "Pláňava", nověji  "Na skalkách", "V Člupkách", ale také např. U tenisu.


Jinačovice na mapách a leteckých snímcích:

1 muller kraj cca 1730, obrázek se otevře v novém okněJiž na tzv. Mullerových mapách Moravy pocházejících z poloviny 18. století je dobře zachycena pro Jinačovice charakteristická poloha mezi dvěma zalesněnými vyvýšeninami. Ve výřezu ještě vidíme Kuřim, Rozdrojovice, Moravské Knínice a Kníničky (Malykniniczky) na severozápad od obce při levém okraji výřezu je vyznačen svatý kříž (S. Crucis) – poutní místo u Chudčic, které dnes známe jako U tří křížů.

2 I vojenske, obrázek se otevře v novém okně





Krajinný rámec včetně vodotečí a sítě cest zachycuje výtvarně nádherně zpracovaná mapa tzv. 1. vojenského mapování, které armáda pořizovala v letech 1764–1768. Jedná se o první mapu zachycující přibližně také půdorys zástavby. V legendě se také dovídáme, že v Jinačovicích tehdy žilo 14 sedláků, 33 chalupníků a 18 koní.



skica 1826, obrázek se otevře v novém okněPodrobným mapovým dílem zachycujícím přesné stavební poměry v jednotlivých obcích byly tzv. indikační skici stabilního katastru, který sloužil k evidenci a klasifikaci pozemků a optimálnímu stanovení daní. Detail obce z roku 1826 ukazuje tehdejší zástavbu. Vidíme náves s jednotlivými grunty, včetně usedlosti uprostřed návsi, což je dnešní hospoda U Střížů. Žlutou barvou jsou vyznačené stodoly a další dřevěné hospodářské stavby. Karmínově (tmavší červenou) jsou vyznačené stavby zvláštního významu, v oblasti Stráně jde patrně o panskou hájovnu.






skica 1877 se silnici a kapličkou, obrázek se otevře v novém okně

skica 1826 bez silnice a kapličky, obrázek se otevře v novém okně

Na otisku z roku 1877 jsou patrné nové stavby včetně již zděné kapličky. Poprvé je zde zanesena také nová silnice Brno–Kuřim, protínající obec od severu k jihu, kterou na starším otisku nevidíme.





3 II vojenske, obrázek se otevře v novém okněBěhem 19. století se zdokonalovaly také vojenské mapy. Na výřezu z tzv. druhého vojenského mapování z přelomu let 1836/1837 si můžeme všimnout tehdejší rozdílné hranice zalesnění.






4 III vojenske, obrázek se otevře v novém okněTzv. III. vojenské mapování z roku 1876 představuje již přesnou mapu s vyznačenými trigonometrickými body, výškou terénu a vrstevnicemi.




vyrez polni trate s logem, obrázek se otevře v novém okněSoučasnou nejpodrobnější mapou středního měřítka je Základní mapa ČR 1:10000. Na mapách jsou zaneseny také názvy polních tratí.

letecky snimek 1953, obrázek se otevře v novém okněletecky snimek 2001, obrázek se otevře v novém okněDíky leteckému snímkování, které probíhalo v 50. letech si můžeme udělat představu o podobě krajiny před násilnou kolektivizací zemědělství a zcelováním orné půdy. Vedle jednotlivých různými kulturami osetých políček můžeme jasně vidět také pozůstatky terénních úprava a staveb tzv. Hitlerovy dálnice. Proměna krajiny je dobře patrná ve srovnání se současnými leteckými snímky.




Historie obce

Obec Jinačovice je písemně poprvé zmíněna v roce 1358. V té době měla 11 stavení. Dějiny obce jsou zpracovány v publikaci, která je k dostání na Obecním úřadě. 

Pavel Kocman a kol.: Jinačovice. 650 let od první zmínky. Jinačovice 2008, 200 s. + 18 s. barevné přílohy.

Vytvořeno 1.3.2016 20:30:47 | přečteno 4056x | tdvorak