Obec Jinačovice

Místopis:

Místní polní tratě ležící na západ od silnice se počítáno od jihu nazývaly: Zadní díly, Nádavky, Jámy, Stráchov, Desáté nad silnicí, Padělky, Spodní díly, Prostřední díly, Vrchní díly, Koryta, Sekerky, Na zahradách, Újezdy, Nivy, Poloděla, U louček, Šarapatky, Hájky, Příčníky, Snářovy. Na katastru obce Moravské Knínice ležely ještě Tříčtvrtníky.

Polní tratě na východní straně silnice (opět směrem od Brna) byly: Na příčníkách, Zmoly - (kudy tekl Mniší potok zvaný "Hlubuček"), Klínky, Desáté pod silnicí, Záseky, Kejdovky, Pastviska, Za sýčkami, Pod dílem, Pod Babou, Sýčky, Člupky, Obecnice, Zahrádky, Kopaniny, Stráň, Pláňav, Na zápleti, U bahýnka, Louky, Za strání, U pardamatky, Závisti, Skalky, Záhumí. V katastru Moravských Knínic pak Čtvrtky, Nádavky a Hradiska.

Své názvy mají také lesní tratě, resp. části. Ačkoliv se v minulosti rozsah zalesnění měnil, Jinačovická plužina byla vždy, tak, jako dnes ze dvou stran obklopena pásem zalesněných kopcovitých vyvýšenin, na západě Trnovky a na východě Babího hřbetu.  Lesní části na západě, které leží mimo katastr obce, ale jak ukazují straé mapy z valné části kdysi tvořily tzv. Jinačovický revír, se ve směru od Brna nazývají: Strachov, Padělky, Sychrov, Obceny, Šarapatky a U zeleného stolu.

Obec Jinačovice nemá oficiální místní části ani ulice. Zvykově se používají názvy odvozené většinou z historického vývoje obce nebo z názvů polních tratí: Jsou to např.: "Na dědině", "Chaloupky", "Stráň", "Francouzská", "Pláňava", nověji  "Na skalkách", "V Člupkách", ale také např. U tenisu.

Jinačovice na mapách a leteckých snímcích:

Již na tzv. Mullerových mapách Moravy pocházejících z poloviny 18. století je dobře zachycena pro Jinačovice charakteristická poloha mezi dvěma zalesněnými vyvýšeninami. Ve výřezu ještě vidíme Kuřim, Rozdrojovice, Moravské Knínice a Kníničky (Malykniniczky) na severozápad od obce při levém okraji výřezu je vyznačen svatý kříž (S. Crucis) – poutní místo u Chudčic, které dnes známe jako U tří křížů.

Krajinný rámec včetně vodotečí a sítě cest zachycuje výtvarně nádherně zpracovaná mapa tzv. 1. vojenského mapování, které armáda pořizovala v letech 1764–1768. Jedná se o první mapu zachycující přibližně také půdorys zástavby. V legendě se také dovídáme, že v Jinačovicích tehdy žilo 14 sedláků, 33 chalupníků a 18 koní.

Podrobným mapovým dílem zachycujícím přesné stavební poměry v jednotlivých obcích byly tzv. indikační skici stabilního katastru, který sloužil k evidenci a klasifikaci pozemků a optimálnímu stanovení daní. Detail obce z roku 1826 ukazuje tehdejší zástavbu. Vidíme náves s jednotlivými grunty, včetně usedlosti uprostřed návsi, což je dnešní hospoda U Střížů. Žlutou barvou jsou vyznačené stodoly a další dřevěné hospodářské stavby. Karmínově (tmavší červenou) jsou vyznačené stavby zvláštního významu, v oblasti Stráně jde patrně o panskou hájovnu.

Na otisku z roku 1877 jsou patrné nové stavby včetně již zděné kapličky. Poprvé je zde zanesena také nová silnice Brno–Kuřim, protínající obec od severu k jihu, kterou na starším otisku nevidíme.

Během 19. století se zdokonalovaly také vojenské mapy. Na výřezu z tzv. druhého vojenského mapování z přelomu let 1836/1837 si můžeme všimnout tehdejší rozdílné hranice zalesnění.

Tzv. III. vojenské mapování z roku 1876 představuje již přesnou mapu s vyznačenými trigonometrickými body, výškou terénu a vrstevnicemi.

Současnou nejpodrobnější mapou středního měřítka je Základní mapa ČR 1:10000. Na mapách jsou zaneseny také názvy polních tratí.

Díky leteckému snímkování, které probíhalo v 50. letech si můžeme udělat představu o podobě krajiny před násilnou kolektivizací zemědělství a zcelováním orné půdy. Vedle jednotlivých různými kulturami osetých políček můžeme jasně vidět také pozůstatky terénních úprava a staveb tzv. Hitlerovy dálnice. Proměna krajiny je dobře patrná ve srovnání se současnými leteckými snímky.