Pamětihodnosti a zajímavosti obce a okolí
Náves
Kaplička sv. Máří Magdaleny
Kříže
V roce 1886 dala podle kroniky Josefa Pláteníková svým nákladem postavit při polní cestě "Na skalkách" kamenný kříž za 240 zlatých. Kříž je dnes ve velmi špatném stavu a nutně potřebuje novou opravu a zajištění proti dalšímu chátrání.
Poslední kříž nechal v roce 1903 vztyčit rolník Josef Konečný z č. p. 30 u odbočky silnice do Rozdrojovic za 100 zlatých. Kamenný kříž tam sice stojí dodnes, ale bronzovou sošku Krista někdo ukradl.
Školní budova
30. října 1910 byla otevřena nová jednopatrová školní budova (dnešní obecní budova č. p. 83), postavená na pozemku od rolníka Františka Kříže z č. p. 53, stavěná zednickým mistrem Josefem Bučkem z Bosonoh nákladem 47 218, 62 korun. Ve své době to byla jediná vícepodlažní budova v obci.
Budova byla těžce poškozena v bojích na konci druhé světové války. Dnes je zde sídlo obecního úřadu, knihovny, pošty a mateřské školy.
Pomník obětem první světové války, druhé světové války, nacistické okupace a osvobozování obce
30. července 1922 byl u obecní budovy č. p. 4 odhalen pomník patnácti obyvatelům obce, kteří padli v bojích Velké války v letech 1914–1918. Pomník byl pořízen za přispění místní jednoty Sokola a Sboru dobrovolných hasičů. Tento pomník byl v roce 1958 poškozen, údajně opilými vandaly do té míry, že musel být odstraněn.
V roce 1959 byl před budovou tehdejší školy postaven nový pomník na paměť obětem obou světových válek a nacistické okupace. Na černé mramorové desce jsou vyryta jména: Antonín Cibulka, Jan Dvořáček, Adolf Hrabal, Antonín Jebáček, František Kazda, Hynek Krejčí, Alois Kříž, Antonín Kučera, Antonín Kučera, Pavel Lazar, Hynek Málek, Leopold Ondráček, Čeněk Pospíšil, Karel Sládek a Rudolf Stodůlka. Tito občané položili své životy jako vojáci rakouské armády na bojištích 1. světové války.
Na dolní desce jsou uvedena jména našich občanů, kteří zahynuli během okupace, v bojích 2. světové války a při osvobozování obce: obchodník Pavel Hornoch z č. 128 zahynul v koncentračním táboře a mladík Jaroslav Jebáček z č. 34 jako letec v Anglii. Na konci války zahynulo v naší obci devět lidí: František Böhm z č. 34, Marie Dohnalová z č. 92, Anička Dvořáčková z č. 3, manželé Antonín a Antonie Chlubní z č. 57, Alois Chrápavý z č. 49, Jan Pláteník č. 68, Kateřina Pospíšilová z č. 82 a František Vojta z č. 24.
Celkovou renovaci pomníku provedl v roce 2008 sochař Mgr. Bohdan Jeřábek.
Jinačovická lípa a "Socha mého učitele"
Nedaleko památné lípy je umístěna plastika s názvem "Socha mého učitele" výtvarníka Laca Garaje, který v Jinačovicích donedávna žil a tvořil.
Památný dub
Pomník hajného Richarda Kučírka
Pomníček obětem letecké havárie
Pozůstatky stavby "Hitlerovy dálnice"
Zajímavostí Jinačovic, která asi nejvíce přesahuje lokální význam, jsou pozůstatky nedokončené, tzv. Hitlerovy dálnici v katastru obce. V roce 1939 začalo vyměřování a stavební práce na exteritoriální "autostrádě", která měla v návaznosti na Mnichovskou dohodu z roku 1938 umožnit nacistickému Německu severojižní spojení Vídně a Vratislavi přes zbytkové území československého státu. Přes marné pokusy obyvatel tuto stavbu odvrátit se jedním z míst zprvu velmi čilého stavebního ruchu staly i Jinačovice. Válkou vyčerpávané Německo nakonec muselo v roce 1943 stavbu ukončit, ta se však již stačila zapsat do tváře jinačovického extravilánu.
Kromě dobře patrného tělesa dálničního náspu se v katastru obce zachovalo i několik betonových objektů, konkrétně tři části mostních konstrukcí. Tzv. "Hitlerák" – nedokončený most na rozcestí polních cest do Moravských Knínic a Senařova je svého druhu krajinnou dominantou, tzv. "Kulaťák" – klenuté přemostění dnes již vyschlého potoka a cesty v "Jámách" směrem na Rozdrojovice je dnes téměř zcela zakryt vegetací. Snímek z 60. let je převzat z webu www.dalnice.com, kde jsou prezentovány i další historické snímky.
Paradoxem dálnice je skutečnost, že zarůstající těleso a pozůstatky stavby, která měla v případě dokončení bezohledně přetnout a zmrzačit katastr obce, dnes tvoří v podstatě jediné meze, remízky a menší oseté plochy v krajině, která byla zmrzačena kolektivizací zemědělství a zcelováním polí v období komunistické diktatury.
Studánky
"U zeleného stolu" a "U Rumunů"
V lesích někdejšího jinačovického revíru v blízkosti naší obce, v katastru Moravských Knínic, se na modře značené turistické trase vedoucí od rozcestníku Senařov do Moravských Knínic, nachází dvě památná místa.
Na paměť je udržováno místo, kde v letech 1856–1881 řecký vyslanec ve Vídni, hrabě Řehoř Ypsilanti, manžel Heleny Sinové, majitelky veverského panství, zavedl tradici "Zeleného stolu", kdy při honu obědval a odpočíval se svou družinou v lese u rozcestí cest do Moravských Knínic z Rozdrojovic a do naší obce.
V lokalitě Na Pískách, směrem k Moravským Knínicím se pak nachází místo, kde byl 5. května 1946 odhalen pomníček třem rumunským vojákům, kteří padli v posledních dnech války v katastru Moravských Knínic a původně zde byli i pochováni. Dva padli nedaleko tohoto místa, třetí pak v polní trati Tříčtvrtníky v těsném sousedství Jinačovic.
Rumunští vojáci sváděli v okolí Jinačovic ještě do 11. května boje s prchajícími německými vojáky, kteří zde do 9. května bránili únikové cesty na západ. Brno bylo v té době již více než dva týdny svobodné. V roce 2012 bylo na Babě v lesích nad obcí náhodou objeveno a exhumováno tělo neznámého rumunského vojáka. Ostatky byly později s poctami uloženy na Ústředním hřbitově v Brně.