obrázek se nenačetl

Obec Jinačovice

oficiální stránky obce

Pamětihodnosti a zajímavosti obce a okolí

Náves

Náves na otisku indikační skici Stabilního katastru z roku 1826, obrázek se otevře v novém okně
Jinačovice nejsou lokalitou bohatou na starobylé památky a architektonické skvosty. Nejdůležitější památkou je nicméně zřejmě samotné trojúhelníkové uspořádání jádra vesnice, které si dnešní náves dones uchovala. 
Uspořádání je dobře vidět i na otisku indikační skici Stabilního katastru pořízené v roce 1826. Jsou zde patrné vedle sebe stojící okapově orientované grunty, s hákovými dvory a dřevěnými stodolami v humnech, které na návsi stojí dodnes včetně usedlosti č. 5 uprostřed návsi, což je pozdější hospoda u Střížů. 
Současný pohled na náves, obrázek se otevře v novém okně
Ačkoliv vnitřky usedlostí se během druhé poloviny 20. století přizpůsobily moderním nárokům na bydlení městského typu, jejich hmota a základní půdorysné uspořádání zůstalo mnohde patrné a také dnešní zahrady v podstatě přesně kopírují původní humna jednotlivých gruntů. 
Dochoval se i na skice dobře patrný "Vévoz", historická ulička která mezi ploty dodnes spojuje náves se záhumním, kde později začala vznikat domkářská zástavba (Chaloupky) stejně jako na úpatí Baby (Pláňava a Stráň). Ze skici je také patrné, že na návsi ještě nestála ani zděná (červená) ani dřevěná (žlutá) kaplička. Naproti tomu vespod skici jsou patrné tmavou (karmínovou) barvou vyznačené panské budovy, patrně myslivna.



Kaplička sv. Máří Magdaleny

Kaplička, obrázek se otevře v novém okně


Zděná kaplička se zvonicí pochází z roku 1854, kdy nahradila starší dřevěnou kapličku zasvěcenou sv. Máří Magdaleně. Kaplička stojí na horním konci návsi a je dominantou středu obce. V roce 1997 prošla kaplička generální opravou.







Kříže

Kříž u úřadu, obrázek se otevře v novém okně



V roce 1865 nechala obec postavit na tehdejším konci vesnice (v současné době je to před obecním úřadem) kamenný kříž u něhož se odbývalo symbolické poslední rozloučení našich zesnulých občanů s obcí při jejich poslední cestě na kuřimský hřbitov. Kříž byl obnoven v letech 1907 a 1992. V roce 1993 zhotovil kovář v důchodu Jaroslav Baťa z č. p. 87 kovanou mříž, kterou byl kříž ohrazen. Celkovou renovaci kříže provedl v roce 2008 sochař Mgr. Bohdan Jeřábek.
Křížek v lokalitě



V roce 1886 dala podle kroniky Josefa Pláteníková  svým nákladem postavit při polní cestě "Na skalkách" kamenný kříž za 240 zlatých. Kříž je dnes ve velmi špatném stavu a nutně potřebuje novou opravu a zajištění proti dalšímu chátrání. 

Kříž u Rozdrojovic, obrázek se otevře v novém okně



Poslední kříž nechal v roce 1903 vztyčit rolník Josef Konečný z č. p. 30 u odbočky silnice do Rozdrojovic za 100 zlatých. Kamenný kříž tam sice stojí dodnes, ale bronzovou sošku Krista někdo ukradl.



Školní budova

skola 1, obrázek se otevře v novém okně30. října 1910 byla otevřena nová jednopatrová školní budova (dnešní obecní budova č. p. 83), postavená na pozemku od rolníka Františka Kříže z č. p. 53, stavěná zednickým mistrem Josefem Bučkem z Bosonoh nákladem 47 218, 62 korun. Ve své době to byla jediná vícepodlažní budova v obci.skola 2, obrázek se otevře v novém okně

Budova byla těžce poškozena v bojích na konci druhé světové války. Dnes je zde sídlo obecního úřadu, knihovny, pošty a mateřské školy.

skola 3, obrázek se otevře v novém okně

Pomník obětem první světové války, druhé světové války, nacistické okupace a osvobozování obce

Pomník obětem, obrázek se otevře v novém okně30. července 1922 byl u obecní budovy č. p. 4 odhalen pomník patnácti obyvatelům obce, kteří padli v bojích Velké války v letech 1914–1918. Pomník byl pořízen za přispění místní jednoty Sokola a Sboru dobrovolných hasičů. Tento pomník byl v roce 1958 poškozen, údajně opilými vandaly do té míry, že musel být odstraněn.

Pomník obětem-detail desky, obrázek se otevře v novém okněV roce 1959 byl před budovou tehdejší školy postaven nový pomník na paměť obětem obou světových válek a nacistické okupace. Na černé mramorové desce jsou vyryta jména: Antonín Cibulka, Jan Dvořáček, Adolf Hrabal, Antonín Jebáček, František Kazda, Hynek Krejčí, Alois Kříž, Antonín Kučera, Antonín Kučera, Pavel Lazar, Hynek Málek, Leopold Ondráček, Čeněk Pospíšil, Karel Sládek a Rudolf Stodůlka. Tito občané položili své životy jako vojáci rakouské armády na bojištích 1. světové války. 

Na dolní desce jsou uvedena jména našich občanů, kteří zahynuli během okupace, v bojích 2. světové války a při osvobozování obce: obchodník Pavel Hornoch z č. 128 zahynul v koncentračním táboře a mladík Jaroslav Jebáček z č. 34 jako letec v Anglii. Na konci války zahynulo v naší obci devět lidí: František Böhm z č. 34, Marie Dohnalová z č. 92, Anička Dvořáčková z č. 3, manželé Antonín a Antonie Chlubní z č. 57, Alois Chrápavý z č. 49, Jan Pláteník č. 68, Kateřina Pospíšilová z č. 82 a František Vojta z č. 24.

Celkovou renovaci pomníku provedl v roce 2008 sochař Mgr. Bohdan Jeřábek.

Jinačovická lípa a "Socha mého učitele"

Jinačovická lípa 2, obrázek se otevře v novém okněPamátná lípa se nachází ve střední části obce nad hřištěm. Stáří této lípy malolisté neboli srdčité (Tilia cordata) je odhadováno na 150-200 let.  Obvod kmene stromu dosahuje v prsní výšce 280 cm, výška stromu činí 19 m. Památným stromem byla lípa prohlášena v roce 2008.

Plastika, obrázek se otevře v novém okně

Nedaleko památné lípy je umístěna plastika s názvem "Socha mého učitele" výtvarníka Laca Garaje, který v Jinačovicích donedávna žil a tvořil.




Památný dub

Kromě památné lípy máme od roku 2008 v Jinačovicích také památný dub. Jedná se o dub letní (Quercus robur), obvod jeho kmene činí téměř 4m a vysoký je kolem 25 m. Stojí v lokalitě Skalky a tvoří dominantu poostu stejnojmenného významného krajinného prvku.

Pomník hajného Richarda Kučírka

Kučírek, obrázek se otevře v novém okněPomník hajného Kučírka – detail seky, obrázek se otevře v novém okně
Pomníček ležící v obecním katastru v lese zvaném Pod Borkami mezi Jinačovicemi a Řečkovicemi připomíná tragickou smrt hajného Richarda Kučírka z hájovny v tehdejším Cinsendorfu (něm. Zinsendorf, dnešní Česká). Hajný byl 13. ledna 1905 (podle jinačovské kroniky ovšem v roce 1903) zastřelen pytláky, jimiž byli údajně bratři Kocourkové z Řečkovic. Pomník byl nedávno renovován a oplocen



Pomníček obětem letecké havárie

Pomníček letcům ve Stráchově, obrázek se otevře v novém okně23. října 1954 havarovalo ve Strachově – v lese u Rozdrojovic vojenské letadlo, v jehož troskách zahynuli oba letci – pilot,  por. Jiří Tvrdoň a střelec des. Ivan Rosa.Na jejich památku je na místě tragédie postaven pomníček. Podle kroniky šlo o letoun "Šturmovik", což bylo označení pro slavný sovětský bitevník Iljušin Il-2. Ve skutečnosti havarovala jeho modernizovaná verze Il-10, vyráběná licenčně také v Československu pod označením Avia B-33. Letadlo tvořilo standardní část výzbroje letectva československé armády. Letoun, který havaroval u Jinačovic byl vyroben v Sovětském Svazu a v čsl. letectvu měl evidenční číslo 1. Obrázek i informace převzaty z www.pomnikyletcu.cz.

Pozůstatky stavby "Hitlerovy dálnice"




IMG 5844, obrázek se otevře v novém okněZajímavostí Jinačovic, která asi nejvíce přesahuje lokální význam, jsou pozůstatky nedokončené, tzv. Hitlerovy dálnici v katastru obce. V roce 1939 začalo vyměřování a stavební práce na exteritoriální "autostrádě", která měla v návaznosti na Mnichovskou dohodu z roku 1938 umožnit nacistickému Německu severojižní spojení Vídně a Vratislavi přes zbytkové území československého státu. Přes marné pokusy obyvatel tuto stavbu odvrátit se jedním z míst zprvu velmi čilého stavebního ruchu staly i Jinačovice. Válkou vyčerpávané Německo nakonec muselo v roce 1943 stavbu ukončit, ta se však již stačila zapsat do tváře jinačovického extravilánu. 

Kromě dobře patrného tělesa dálničního náspu se v katastru obce zachovalo i několik betonových objektů, konkrétně tři části mostních konstrukcí. Tzv. "Hitlerák" – nedokončený most na rozcestí polních cest do Moravských Knínic a Senařova je svého druhu krajinnou dominantou, tzv. "Kulaťák" – klenuté přemostění dnes již vyschlého potoka a cesty v "Jámách" směrem na Rozdrojovice je dnes téměř zcela zakryt vegetací. Snímek z 60. let je převzat z webu www.dalnice.com, kde jsou prezentovány i další historické snímky.  

Paradoxem dálnice je skutečnost, že zarůstající těleso a pozůstatky stavby, která měla v případě dokončení bezohledně přetnout a zmrzačit katastr obce, dnes tvoří v podstatě jediné meze, remízky a menší oseté plochy v krajině, která byla zmrzačena kolektivizací zemědělství a zcelováním polí v období komunistické diktatury.

Studánky

Studánka Barborka, obrázek se otevře v novém okně
V okolí obce se můžeme osvěžit vodou ze tří lesních studánek. Studánka Barborka se nachází kousek za obcí, v lese za areálem bývalé bažantnice. 














Studánka Maruška, obrázek se otevře v novém okněNa červeně značené turistické trase z Jinačovic do České je také kousek za obcí, ale již na území Kuřimi ve stejnojmenné lokalitě studánka u Marušky. Na pramen navazuje soustavou nedávno vyčištěných lesních rybníčků.









Ivanovická studánka, obrázek se otevře v novém okněNa východním úpatí Velké Baby, v těsné blízkosti brněnské městské části Ivanovice, ale stále na území Jinačovic se nalézá studánka Pod Babou zvaná také Ivanovická.







"U zeleného stolu" a "U Rumunů"

U zeleného stolu, obrázek se otevře v novém okněV lesích někdejšího jinačovického revíru v blízkosti naší obce, v katastru Moravských Knínic, se na modře značené turistické trase vedoucí od rozcestníku Senařov do Moravských Knínic, nachází dvě památná místa. 

Na paměť je udržováno místo, kde v letech 1856–1881 řecký vyslanec ve Vídni, hrabě Řehoř Ypsilanti, manžel Heleny Sinové, majitelky veverského panství, zavedl tradici "Zeleného stolu", kdy při honu obědval a odpočíval se svou družinou v lese u rozcestí cest do Moravských Knínic z Rozdrojovic a do naší obce.

U Rumunů, obrázek se otevře v novém okněRumunský voják pietní akt, obrázek se otevře v novém okněV lokalitě Na Pískách, směrem k Moravským Knínicím se pak nachází místo, kde byl 5. května 1946  odhalen pomníček třem rumunským vojákům, kteří padli v posledních dnech války v katastru Moravských Knínic a původně zde byli i pochováni. Dva padli nedaleko tohoto místa, třetí pak v polní trati Tříčtvrtníky v těsném sousedství Jinačovic. 

Rumunští vojáci sváděli v okolí Jinačovic ještě do 11. května boje s prchajícími německými vojáky, kteří zde do 9. května bránili únikové cesty na západ. Brno bylo v té době již více než dva týdny svobodné. V roce 2012 bylo na Babě v lesích nad obcí náhodou objeveno a exhumováno tělo neznámého rumunského vojáka. Ostatky byly později s poctami uloženy na Ústředním hřbitově v Brně.




Vytvořeno 1.7.2015 7:57:10 | přečteno 4979x | tdvorak