Jinačovice
Nejpřitažlivější na naší obci je zřejmě její nepatrná vzdálenost od Brna a především od Brněnské přehrady kombinovaná s unikátní polohou obce v údolí mezi dvěma přírodními parky.
Přírodní parky jsou zřizovány k ochraně a uchování krajinného rázu. Představují kvalitní zázemí zejména pro turisticko-rekreační aktivity. Základním předpokladem ochrany přírodního parku je omezení činností majících negativní dopad na krajinný ráz. K takovým činnostem patří zejména stavební činnost např. výstavba rekreačních zařízení ve volné krajině či narušování dochovaných venkovských sídel nevhodnou výstavbou.
Přírodní park Baba
Přírodní park Baba byl vyhlášen v letech 1991 -1992. Tvoří jej zalesněný hřbet táhnoucí se od Medlánek a Komína na jihu ke Kuřimi na severu je asi 6 km dlouhý s vrcholy Bosně (365m) – Malá Baba (399 m) – Velká Baba (446 m) – Chochola – Sychrov (463 m) – Kuřimské hora (435 m). Téměř celá centrální část včetně Velké Baby leží v katastrálním území Jinačovic, které se rozprostírá napříč celým zalesněným masivem až k okrajům zástavby v Ivanovicích na východním úpatí hřbetu.
Turisticky je Baba méně navštěvovaná než např. nejbližší okolí přehrady, přesto má co nabídnout. Jedná se klidnou zónu s rozmanitou faunou a flórou, studánkami a různými památnými místy.
Geologicky území tvoří vyvřeliny Brněnského masivu. Podloží dioritů a granodioritů zde vystupuje na povrch v podobě skalních výchozů a skalek na západně exponovaných svazích, především nad tokem Mnišího potoka.
Jedná se o území, které bylo využíváno člověkem s většící menší mírou intenzity již od pravěku. O změnách, jakými území prošlo od konce 19. století, svědčí i skutečnost, že ještě tehdy byla severní část hřbetu nad Kuřimí odlesněná a využívaná jako pastvina. Změny se tomuto území ale nevyhnuly ani v posledních desítkách let 20. století, kdy z jeho okrajů postupně mizela trávobylinná lada a extenzivně využívané ovocné sady se vzácnou teplomilnou flórou (koniklec velkokvětý, křivatec český, hvězdnice chlumní). Tato velmi cenná místa z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou dnes bohužel zachována jen v drobných fragmentech původní rozlohy.
Na velké většině území přírodního parku se dnes nachází les přírodě blízkého charakteru. Jedná se především o teplomilné doubravy dubu zimního, ve kterých je významně zastoupen i habr obecný. V dřevinné skladbě se místy objevuje i buk lesní, bříza bělokorá a jeřáb břek. Nejrozsáhlejší komplex dubových pařezin převedený na vysokokmenný les se nachází v jižní části území v prostoru Velké a Malé Baby. Na extrémních stanovištích s vystupujícími skalkami jsou pak k vidění rozvolněné porosty zakrslých doubrav.
V lesních porostech je bohatě zastoupeno bylinné patro. Na jaře zde kvetou četné violky, křivatce, jaterníky, prvosenky, sasanky, orseje, plicníky a hrachory. Později pak přichází čas, kdy zde rozkvétají mnohé další druhy rostlin, především konvalinky, tolity, jestřábníky, třezalky, silenky, bělozářky, černýše a svojí mohutností nepřehlédnutelné náprstníky velkokvěté. Zajímavostí je, že koncem května se v území objevují bohaté porosty orchideje hlístníku hnízdáku. Tato nezelená orchidej není schopna fotosyntézy a je odkázána na mykorhizu, tedy soužití s určitým druhem houby, která získává živiny formou symbiózy s kořeny listnatých stromů. Její název hnízdák či též lidově hnízdovka nebo hnízdík je odvozen od skutečnosti, že se kořeny této rostliny podobají ptačímu hnízdu.
Na území přírodního parku se nachází rovněž celá řada dalších chráněných a cenných druhů rostlin. Mezi ně patří například prstnatec bezový, vemeník zelenavý, lilie zlatohlávek, okrotice bílá, okrotice dlouholistá, plamének přímý či medovník meduňkolistý. Z významných druhů obratlovců zde mají domov užovka hladká, ještěrka obecná, žluva hajní, datel černý, strakapoud prostřední, lejsek bělokrký a holub doupňák. Při troše pozornosti je můžete zahlédnout i vy.
Více informací o přírodě a zajímavostech viz:
Přírodní park Podkomorské lesy
Lesy, které přiléhají k západním hranicím katastrálního území Jinačovice a na několika místech do něj okrajově tvoří zároveň část východního okraje přírodního parku Podkomorské lesy. Výškovými dominantami této části parku jsou Trnůvka a Knínický Sychrov.
Přírodní park leží v těsné blízkosti Brněnské přehrady. Vyhlášen byl v roce 1989. Území je tvořeno rozsáhlou plošinou s nadmořskou výškou kolem 450 m n.m., kterou dělí na dvě části hluboké údolí řeky Svratky. Údolí je zatopeno vzdutím Brněnské přehrady. Před výstavbou přehrady bylo toto údolí hluboce zaříznuté do okolní krajiny. Podél západní hranice protékají říčky Veverka a Kuřimka, jinak po celém území je velké množství drobných potůčků a studánek.
Více informací o přírodě a zajímavostech viz:
Turistické trasy
Poloha mezi dvěma přírodními parky "Baba" a "Podkomorské lesy" a blízkost Brněnské přehrady činí z Jinačovic křižovatku turistických tras všech barev.
Trasa modrá 8,5km
Brno-Bystrc zoo (tram.) – Brno-Kníničky (bus) – U Boudy – Nad Kopaninami
– Pod Velkou Babou
– Pod Chocholou
– Brno-Ivanovice (bus)
Trasa červená, 7km
Rozdrojovice (bus) – Jinačovice (bus)
– Pod Sychrovem
– Česká (žst. ,odb.)
Žlutá, 10,5 km
Královo Pole-Technologický Park – Medlánecké kopce (sedlo) – U Obrázku – Velká Baba (rozc.)
– Pod Velkou Babou
– Pod Chocholou
– Pod Sychrovem
– Kuřim
Trasa zelená, 14 km
Brno-Řečkovice (tram.) – Velká Baba (rozc.) – Nad Kopaninami – Jinačovice (bus) – Senařov (odtud po modré přes Moravské Knínice do Kuřimi) – Trnůvka (odtud po modrédo Rozdrojovic nebo na hrad Veveří) – U Tří křížů (rozc.) – Před Dolním mlýnem – Veverská Bitýška (příst.) – Veverská Bitýška (nám.)
V návaznosti na přilehlé uzly turistických tras se dá z Jinačovic vyrazit po značkách na jednodenní výlety do kraje Pohádky máje, do údolí Svratky mezi Tišnovem a přehradou nebo do Moravského krasu.
Cyklotrasy
Kromě značených turistických tras vede přes obec také zelená cyklotrasa propojující trasu 5005 nad letištěm v Brně –Medlánkách s trasou 5231 v Moravských Knínicích.
Turistické akce
Domácí jinačovickou akcí je Jinačovická pětadvacítka což je pochod z Jinačovic do Veverské Bitýšky. Účastníci si vybírají z více různě dlouhých okruhů, které se navzájem liší svojí délkou a vedou Podkomorskými lesy.
Jinačovice leží také na trase jednoho z pochodů každoročního podniku Mezinárodní ligy chodců IML "Jede Kudrna okolo Brna" V hospodě U Střížů bývá jedno z kontrolních stanovišť.
Červená turistická značka je součástí trasy tzv. "Brněnské podkovy", která spojuje konečné stanice MHD a vede převážně lesnatým terénem na severu od města. Od roku 1974 se každoročně odehrává také stejnojmenný pochod pořádaný Klubem českých turistů z Brna-Řečkovic.
